1. časť – Ako byť lepším učiteľom
My všichni fungujeme na základě svého přesvědčení – na základě víry.
Právě víra určuje náš postoje – naší akci – naše výsledky.
Některá přesvědčení vás ovšem brzdí a jiná posouvají vpřed. Tady vám nabízím víry, které sdílí úspěšní lidé tohoto světa.
Existují však ještě mýty o učení a bohužel většina studentů (a často i učitelů) těmto mýtům věří a tím omezují svůj potenciál. Pojďme je vyvrátit.
Uvedu zde příklad ze školní praxe, kde pouhá změna víry vedla k obrovským úspěchům:
V Americe na základní škole měli kromě normálních dětí velmi problémové žáky. Nevěděli co s nimi. Vyřešili to tak, že dali všechny tyto žáky do jedné třídy a dali k nim nového učitele, který je dosud neznal. Nevěděl, že jsou to problémové děti.
Ředitel školy stál před těžkou otázkou a to, sdělit učiteli, že ho dosadili do nejhorší třídy na škole, kde jsou ti největší hajzlíci. A proto mu povídá: „Pane kolego, vy máte úplně ojedinělou skupinu žáků – jsou velmi chytří – vlastně jsou to géniové.“ „Géniové?“ „Ano tak například tenhle má IQ 135, tenhle 129, tenhle 134 atd., ale přináší to i problémy.
Víte, ti žáci jsou těžko zvládnutelní. Jsou nedisciplinování, vyrušují a tak podobně. Vždyť víte…“
A co se stalo?
Nikdo nechápal.
Tyhle původně nezvladatelné děti se začali lépe učit, zlepšilo se jejich chování a byli i daleko disciplinovanější. Když se ptali učitele, jak to dokázal a co s nimi udělal? Odpověděl jen: „Co bych měl s nimi dělat, dělám snad něco špatně?“ „Ale ne ty děti jsou skvělé, ale byli líné, neposlušné a hloupé.“ „Jak mohli být hloupé, když jsou to géniové?“
Ředitel to nakonec učiteli vysvětlit: „Musím se přiznat pane kolego, že ty čísla, které jsem vám říkal byli jen jejich čísla v šatně. Ty děti nejsou geniální – byli to ti nejhorší studenti na této škole.“
Nový učitel přistupoval k dětem jako ke skutečně geniálním žákům. Bral jich jako osobnosti, věděl, že můžou mít chyby a oni se mu přizpůsobili, protože je respektoval.
Podle toho jak lidi vidíte, tak s nimi jednáte a podle toho se chovají.
Spatřete ve svých studentech grázly a stanou se grázly, spatřete ve svých studenty geniální děti a stanou se geniálními dětmi, spatřete ve svých studentech své nepřátele a stanou se vašimi nepřáteli, spatřete ve svých studentech přátele a stanou se vašimi přáteli – postoj určuje vaše chování a vaše chování určuje chování druhých lidí. Co dáte to dostanete! Co zasejete to sklidíte!
Princip „CO DÁŠ DOSTANEŠ“ je v této knize pořád a pořád opakován a je důležité, abyste se vyhnuli jedné z nejnebezpečnějších vět dnešní společnosti: „To už vím.“
Vědět nestačí… Je třeba podle vědění jednat!
Seznam nejčastějších mýtu a nové víry o učení:
1. Naučit se cokoliv nejde
Spousta lidí věří, že pro něco „nemají hlavu“ – náš mozek je nejdokonalejším počítačem na světě. Možnosti lidského mozku jsou naprosto neomezené. Jediný problém je v přístupu – každý máme různé vnímání světa a každý chápeme přijímané informace rozdílně, ale VŠICHNI máme schopnost naučit se naprosto cokoliv!
Nová víra: Každý je schopen naučit se cokoliv.
Schopnosti našeho mozku jsou neuvěřitelné – ani ty nejmodernější počítače, které počítají pohyby vesmíru a zabírají celé budovy, nedosahují ani 50% výkonu našeho mozku! Myslet si, že naučit se cokoliv nejde je ten největší mýtus.
2. Školní docházkou končí vzdělávání
Všichni se musíme učit celý život. Bohužel spousta lidí si po odchodu oddychne: „Fuj konečně už se nemusím učit.“
Nová víra: Když přestaneme růst, zemřeme.
V dnešním informačním věku je nezbytné, abychom se neustále vzdělávali a měli bychom se především zaměřit na ty oblasti, kterým se v životě nejvíce věnujeme – v tomto případě to znamená co učit, tak to učit a jak správně komunikovat se studenty.
3. Učení je těžké a nudné
Toto přesvědčení si většina z nás odnáší ze školy a to proto, že ve škole nejsou akceptovány poznatky o fungování mozku. Výuka je často pouhou nudnou přednáškou, která je navíc podávána složitě, a proto studentům připadá látka obtížná.
Nová víra: Učení může být zábavou a hrou!
Celé je to pouze o přístupu a ten se naučíte změnit.
4. Jediný způsob, jak se něco naučit je z knihy
Většina z nás má představu, že učení je vzít si knihu a začít ji číst – tohle je, ale jen jeden ze způsobů učení a navíc pasivní tzn. zdaleka není nejúčinnější. V dalších kapitolách si ukážeme, jaké jsou další způsoby – jako vytvoření myšlenkových map, převádění do praxe, vytvoření paměťového paláce atd..
Nová víra: Metody vzdělávání jsou neomezeny vaší tvořivostí!
To na vás je, jaké učení uděláte – bude to hra a zábava? Nebo čtení knih?
5. Prostě si stačí sednout a začít se biflovat
Tohle úzce souvisí s pátým mýtem o učení – taková je možná představa studentů, ale nic jste se ještě nenaučili tímto způsobem – nestačilo si přečíst příručku o efektivní komunikaci, stejně jako příručku o tom, jak řídit auto. Je třeba dalších kroků. Navíc biflování je technika učení, která naprosto odporuje principům fungování našeho mozku, a proto je třeba se jí vyhnout.
Nová víra: Principy fungování mozku jsou jasné – tohle nefunguje! Je důležité vzdělávat v nejmodernějších způsobech vyučování a převádět vše do praxe!
Doba pokročila a všem je nám jasné, že jsou zde nové, osvědčené a funkční postupy, jak se učit rychleji a efektivněji. Nesmíte zapomínat, že 95% toho, co dnes víme o mozku se zjistilo za posledních 10 let – výuka se však nezměnila.
6. Stejně si to nebudu pamatovat
Když už se někdo odhodlá si něco přečíst, pak má obvykle přesvědčení, že si to stejně nebude pamatovat a ano pokud tohle přesvědčení má a knihu si pouze přečte, pak informace s největší pravděpodobností skutečně zapomene. Naučíte se využívat vaši paměť takovým způsobem, abyste v ní udrželi vše, co je třeba. A i vaši studenti mají v e-booku Studentské minimum nástroje, jak ovládnout svoji paměť (myšlenkové mapy, princip fungování paměti, inteligentní opakování atd.).
Nová víra: Naše paměť je neomezená a můžeme si pamatovat naprosto cokoliv. Jde o to naučit se ji používat.
Toto jsou nejčastější mýty o učení. Odstraňte je, protože vás zbytečně brzdí a na místo nich přijměte nové víry, které vás posunou dál stejně jako vaše studenty.
A nakonec největší mýtus o studentech!
7. Studenti se NECHTĚJÍ UČIT!
Věřte mi, že tohle je doopravdy ten největší mýtus ve školství! V mojí třídě ve chvíli, kdy někomu bylo 18, tak okamžitě zakončoval řidičskou zkoušku, za kterou musel navíc zaplatit (a jen málokoho z nás v tomto směru sponzorovali rodiče). To je jasný důkaz toho, že studenti se chtějí učit!
Problém je v tom, že mít řidičský průkaz dává každému smysl – je to pro náš život důležité!
Ale jak dát motivaci žákům, kterým školní látka nedává smysl? První dobrá zpráva je, že jich zase není tolik.
Ondřej Šteffl udělal průzkum, kteří studenti se učí rádi, a kteří ne. Zeptal se 10 715 studentů a tady je výsledek:
Osobně si myslím, že tento výsledek je skvělý. Ale mám pro vás ještě jednu skvělou zprávu!!! Kdyby se totiž ptali mě, tak bych se zařadil do té 54% skupiny, což není ta dobrá zpráva, ale v této knize vám dám konkrétní návody, které kdyby učitelé dodržovali, tak bych nejen já, ale velká část studentů, kteří mají k učení vyslovený odpor, začali s pravidelným učením se. A navíc by to dělali s chutí.
Když dokážete dát svým žákům motivaci, když v nich vzbudíte touhu vyniknout, a když jim ukážete přínosy poznatků z vašeho předmětu, když jim dáte důvod a touhu CHTÍT, tak se snadno naučí cokoliv s radostí a chutí!
Více v kapitole Motivace a Poznámky a materiály
Nová víra: Studenti nejsou líní. Mají jen nezajímavé cíle, které je neinspirují!
Příběh o síle víry
Roger Bannister byl atletem, jenž v roce 1954 pokořil hranici 4 minut při běhu jedné míle. Do té doby nikdo nevěřil, že je možné zaběhnout jednu míli tak rychle.
Aby mohl uspět, nejdřív on sám musel UVĚŘIT tomu, že je to možné. Když uvěřil a překonal tuto hranici, bylo pro ostatní soupeře snadnější uvěřit, že to dokáží i oni. Víra v tomto ohledu hrála rozhodující roli, protože Bannister v tu dobu trénoval méně než kdy dříve – začínal totiž studovat medicínu.
Protože však po jeho výkonu i jeho soupeři uvěřili, že je tohle možné, tak rekord vydržel pouhých 46 dní a během dvou let dokázalo míli pod 4 minuty zaběhnout 37 lidí.
Nepodceňujte moc víry…
Proč jsou víry důležité?
Existuje kruh hybnosti, který funguje ve všech případech. Tohle je ten důvod, proč bohatí bohatnou a chudí chudnou.
Lidé mají VÍRU ohledně svého potenciálu. Čím větší je víra ve vlastní potenciál (který je prakticky nekonečný), tím více akce udělají a akce přirozeně vede k výsledkům. A právě výsledky utvrzují vaši víru!
Víra
Potenciál/možnosti
Akce
Výsledky
Potvrzení – umocnění víry
Pokud máte malou víru ve vlastní potenciál, pak přirozeně neděláte žádnou nebo jen malou akci a ta vede pouze k malým nebo žádným výsledkům. A tyto výsledky utvrzují vaši víru ve vlastní neschopnosti a tato víra zase vede k menším a menším výsledkům.
Je to začarovaný, jedovatý kruh!
Kdybyste však měli pocit absolutní jistoty – toho, že to zkrátka musí vyjít! Co byste udělali? Přirozeně obrovskou akci a tato akce by vedla ke skvělých výsledkům a právě ty by posílili vaši víru ve váš nekonečný potenciál a to by vedlo k dalším akcím a k dalším výsledům a k dalšímu utvrzení vaši víry!
Pokud se dostanete do stavu absolutní jistoty – pak najdete způsob, jak to udělat a pokud nebude fungovat, tak najdete další a ještě další – dokud neuspějete.
Tohle vám dá obrovský potenciál!
Pokud to někdo přede mnou dokázal, pak to mohu dokázat taky! A pokud ne, pak budu první!
Tohle je ta správná víra!
Přijměte tyto víry a vaše výuka a celý přístup (postoj) se okamžitě změní!
3. časť: Ako byť lepším učiteľom – 3. Rešpekt